Možná to bude znít jako klišé, ale ještě před pár lety jsem si vůbec nedokázal představit, že bych se mohl živit tím, co mě doopravdy baví a naplňuje. Během posledních pěti let jsem postupně získával a rozšiřoval dovednosti spojené s prací se dřevem. Zprvu jsem truhlařinu bral spíše jako koníček, ale postupem času mě možnosti tohoto tradičního řemesla zcela pohltily. Každou zakázku beru jako výzvu, která mě posouvá dál. V hodinách vidím něco, v čem mohu své nabyté dovednosti kreativně rozvíjet a posouvat hranice ruční výroby.